Příběh domu U Zlatého hada
Nárožní dům U Zlatého Hada vznikl na dvou středověkých stavebních parcelách spojených v roce 1419. Z doložených historických spisů zde býval proslulý šenk. Domovní znamení zlatého hada tento dům obdržel až v 18. století, kdy v něm byla lékárna. Ve zdobné kartuši je reliéf zakrouceného zlatého hada s královskou korunou na hlavě. Had byl symbolem ďábla, který svedl Adamovu ženu Evu, ale také byl podle pověsti průvodcem světce Jiřího a za gotiky symbolem léčitelství. Dnešní barokní fasáda z 18. století skrývá renesanční jádro domu. Pozůstatkem dvou samostatných domů jsou již jen sklepy s gotickými válenými klenbami.
Dům zpočátku vlastnili zlatníci. Před domem prý arménský obchodník Deodatus Dajamanus v roce 1714 prodával poprvé v Praze kávu, tehdejší exotickou novinku, přímo na ulici kolemjdoucím. Kavárenská tradice se v domě udržovala velmi dlouho, scházela se zde pražská umělecká bohéma, členové výtvarného spolku Hollar, bibliofil a spisovatel Arthur Novák, malíř Otakar Nejedlý i jeho žáci z Akademie výtvarných umění, někdy malíř Jan Slavíček, grafik Viktor Stretti a další. Tradice kvalitní restaurace s kavárnou je zde udržována dodnes.
